TEXTY Sedmero hříchů
1 ) PÝCHA
Nadřazeným chováním svým
domýšlivec naráží,
na hradbu velké nevole,
těch, jenž jeho mrav uráží.
V přehnané sebeúctě
ostatní přehlíží,
konati tak bude dokud
mu osud cestu nezkříží.
Počíhají si naň někde
v odlehlém ústraní,
pozdě potom bude na to,
mysleti na pokání !
2 ) LAKOMSTVÍ
Člověk ten, jež popisuji
tehdy býval rychtářem,
život jeho vyhasl když
udušen byl polštářem.
Hromadění majetku
zasvětil svůj život,
o malou část podělit se
však nehledal důvod.
Nepustil snad ani chlup
pro nikoho z rodiny,
natož pak pro někoho, ze
společenské spodiny.
Právě v oné komunitě
vládly čilé dohady,
rychtářův dům prý skrývá
učiněné poklady.
Netrvalo dlouho aby
chátra plán svůj snovala,
kterak toho chamtivce
by břemene zbavila.
Načež se hned odebrala
smělý krok ten učinit,
každý z nich se toužil lačně
na lakomci přiživit.
Při vnikání do objektu
servítky si nebrali,
probuzení čeledíni
odpor žádný nekladli.
V ložnici pak narazili
na spícího rychtáře,
jeden z chátry rabující
chopil se hned polštáře !!!
3 ) ZÁVIST
Zahlédl jsem za plotem
nepatrný pohyb,
že krčí se tam soused,
o tom není pochyb.
Počítá mé slepice
a hlavou mu běží,
že on takové nosnice
nemá ani stěží.
Se soumrakem pozoruji,
jak soused leze přes plůtek,
nenápadně kompost minul
a už se šine přes dvorek.
U kurníku zastavil se
a když vrzla dvířka,
přikrčený dovnitř leze,
lačně jako liška.
Celý ten čas pozoruji
to počínání nemravné,
učiniti tomu přítrž
uznal jsem tak za vhodné.
Lopatu už pevně svírám,
napřaženo k ráně mám,
jakmile se ven vysouká,
pořádně mu nasekám !
A už se hlava dere dvířky,
vzduchem nástroj sviští zle,
dopadá na lebku kmeta
a ten ječí zoufale.
Další rány následují
v periódě za sebou,
jak jen stačím napřahovat,
sázím jednu za druhou.
Ruce, nohy záda břicho,
nevynechám jářku nic,
závistivý soused mi přec
vandroval do slepic !!!
4 ) HNĚV
Přemáhám to vnitřní pnutí,
cítím přetlak emocí,
snad co chvíli exploduji,
pajšl se mi obrací.
Krev v mých žilách má sto stupňů,
musím páru upustit,
na krku teď klečím sráči,
toužím jej tu vykostit !
Do tváře když pohlédnu mu,
shledávám v ní drzý škleb,
nachový už chytla odstín
A TY DIVNÉ OČI !!!
Jako blesk mnou projela zlost,
k nezvládnutí divoká,
náhle přišlo zatmění
A TY DIVNÉ OČI !!!
V transu cosi zvířecího,
mé konání pohání,
jako ve snu se mé ruce
obřím šutrem ohání !
Okamžik té euforie
procitnutí završí,
ten, co se tak blbě tlemil,
má teď mozek na kaši !!!
5 ) SMILSTVO
Když máš v šourku cukání,
je to jedna z dobrých zpráv,
toť ku páření nutkání,
znamená to, že jsi zdráv !
Až odchytneš objekt chtíče,
nezdráhej se kontroly,
opatřený zda je všemi
tělesnými otvory.
Nyní právě přichází čas
první prudké kopulace,
překážkou ti nesmí býti
ani silná menstruace !
Svolná je-li přistoupiti
i na hrátky anální,
nezbývá než odebrat se
ku krajině rektální.
Je důležité pro začátek
se všech předsudků odprostit,
svěrač řádně nachystat,
navlhčit a vyprstit !
Konečník je nachystaný
pro tvé vilné úvahy,
celá dlaň v něm v mžiku zmizí
bez veliké námahy.
Agrese však nyní toužíš
do aktu trochu vnést,
po loket když vězíš v dámě,
v tlustém střevě zatneš pěst !
Když už si tak moc pěkně
svoje hrátky užili,
je na čase vyjmout paži
z té páchnoucí skuliny.
Na pokožku svojí ruky
hledíš s jistým hnusem,
nyní jsi zde konfrontován
s čerstvým lidským trusem !
Různé druhy zvráceností
spojují se s pářením,
jsou i choří jedinci,
jež častují se kálením !
Avšak toto počínání
jeví se ti fatální, pak
zhodnotíš svou episodu
jako zjevně banální !
6 ) NESTŘÍDMOST
Nažeru se vskutku rád,
to tajemství není,
ve zkratce teď představím
své úterní menu.
Tlačenka a jitrnice,
záhy doušek slivovice,
vepřovou a knedlík, zelí
to co zbylo od pondělí,
pak si teprv kávu dám,
takhle skromně posnídám,
k rýži smažím jatýrka,
bude malá svačinka.
V hrnci bublá bramboračka,
v troubě se už peče kačka,
když tu kachnu s chutí slupnu,
pět piv polknu, pak si schrupnu.
Po siestě následuje
malá skromná svačinka,
na prkénku krájím ovar
z vepřového kolínka.
K večeři pak bramborák
zazdí chutný tatarák,
k tomu ještě nakonec
s marmeládou lívanec.
7 ) LENOST
V krčmě sedím u pálenky
se starým známým řezníkem,
trable prý mu nastaly
s mladým učedníkem.
Šnečí tempo toho zevla,
to prý nezná mezí,
než nakrájí plecko,
tak se mu dřív zkazí.
Je tak líný tenhle tvor,
že se vůbec nemyje,
zápach skotu bouraného
ten jeho těžko přebije.
Navíc jeho potní žlázy
produkují nadbytek,
nemusím vám proto říkat,
že smrdí jako dobytek.
Při práci nám blboun jeden
neustále překáží,
než nová síla pracovní
je pro nás spíše přítěží.
Do kouta jej postaví,
když ráno spaří prase,
on v koutě stojí do večera
s prstem napůl v nose.
Takového učedníka
ať si klidně vezme ďas,
lempla živit přestati
už právě nastal čas !
TEXTY Yersinia pestis
1 ) INTRO
2 ) YERSINIA PESTIS
Navštívil nás večer v krčmě
neznámý cizinec,
ošklivé že zprávy nese
a chce varovat našinec.
Boží trest se na nás řítí,
tak to říkal doslova,
zprávu o tom nám prý nese
až z dalekého Janova.
YERSINIA PESTIS !!!
Pohřbil tam svých sedm dětí
do morové jámy,
přísahal by, že v ní viděl
pekelné brány.
Stále mluvil o nákaze,
jež černou smrtí zvou
a jak se snažil naznačit,
je převelice zlou.
YERSINIA PESTIS !!!
Posluchačům tekly nervy,
magora v něm viděli,
vyprovoditi ho z krčmy
už se proto chystali.
Vypravěč však náhle na stůl
své zavazadlo položil,
vetché plátno vyňal z něj
a na stole rozložil.
YERSINIA PESTIS !!!
Skutkem tímto zažehnán byl
nepříjemný incident,
neb na plátně byl vyobrazen
náš domovský kontinent.
Pak vyzval všechny přísedící
ať pohlédnou na mapu,
v ní pak prstem naznačil,
jak decimuje Evropu !
YERSINIA PESTIS !!!
3 ) MOROVÝ DOKTOR
Diagnóza perzóny té
je jen pouhá teze,
než pijavice naklade
na morové léze.
O pacienty není nouze
i bez praxe v oboru,
před miasmou se chrání pouze
vlnou v masce otvoru.
V rukavici hůlkou svojí
ohledá mízní uzliny,
sepsi snadno způsobí
ložisek hnisu praskliny.
Praktika jež následuje
je pouštění žilou,
prý ti, co ji podstoupili
ji označují skvělou.
Po ošetření pacienta
otáčí se k přítomným,
závěti že svědkem bude,
před smrtí slovům posledním.
4 ) JÁMA MOROVÁ
Shledati lze kousek za vsí,
kterak někdo hloubí jámu,
tvarem výkop připomíná
příšernou tlamu.
Kopáčů těch, když optáte se,
co to dílo znamená,
jednoznačně vám doporučí
vzít nohy na ramena.
Lidem ve vsi zlou nemocí
zčernávají slabiny,
otékají jim též žlázy
a veškeré uzliny.
Choroba ta, se prohnala vsí,
spoušť za sebou nechala,
dáma s kosou, jako o žních
servítky si nebrala.
Většina místních usedlíků
skonala černou smrtí,
bylo mezi nimi také
mnoho žen a dětí.
Hloubí pro ně tuto jámu,
do ní je pak nakladou,
duše jejich prý pak budou
bloumat rajskou zahradou.
5 ) MĚLKÝ HROB
Když paprsek polední
ohřeje tvou tvář,
hlínu, jíž jsi zahrnut
prosvítí luny zář.
MÁŠ MĚLKÝ HROB !!!
Když pes, co přivábil jej
pach hnilobných šťáv,
v touze trochu ochutnat
tě tahá za rukáv.
MÁŠ MĚLKÝ HROB !!!
Když ranní rosou pokaždé máš
navlhlý svůj šat,
když je zcela k nesnesení
tvůj mrtvolný smrad.
MÁŠ MĚLKÝ HROB !!!
Když kroky pocestných
bortí tvoje lože,
větve hlínou zastlané
bodají jak nože.
MÁŠ MĚLKÝ HROB !!!
A když tvoje vnitřnosti
roztahá lesní zvěř,
hejno vran už obsadilo
nedaleký keř.
MÁŠ MĚLKÝ HROB
!!!
6 ) SVĚDECTVÍ SIENSKÉ
Vyjádřiti tyto věci
nelze žádným slovem,
skon přicházel vždy tak náhle,
jak mrknutí okem.
Blaženým smí se zváti,
kdo nespatřil tu hrůzu,
jako první postihlo to
tu námořnickou lůzu.
Někteří se během řeči
mrtvy k zemi kácí,
otec dítě, žena muže,
bratr svého ztrácí !
K vykopaným velkým jámám
vozí mrtvých fůry,
apokalypsy to předzvěst,
varovný trest shůry.
Ve dne, v noci umírají,
po stovkách se pohřbívá,
za rozbřesku další jáma
hloubiti se začíná !!!
7 ) MIASMA
Miasma !!!
Miasma !!!
TEXTY Black Metal Forever !
1 ) INTRO
2 ) MLHA
V údolí se válí mračna husté bílé mlhy,
cestu ztrácím, nevidím už ani na své nohy !
Slepě tápu, prázdnem šátrám, blátem cesty klopýtám,
jdu-li správně marně pátrám,
mlhu mléčnou polykám !
Síly ztrácím, rezignuji,
temnota mne pohltí,
to je závěr cesty mojí,
smrt si konec vynutí !!!
3 ) ODPUSTEK
Ranní mlha rozpouští se,
sedlák s kravkou brázdu oře,
všední věci nemění se,
tvarohem si skývu maže.
Až bude pole připravené,
erteplem jej osadí,
k večeru snad bude hotov,
selku na klín posadí.
Ze mše svaté začali se
trousit báby přespolní,
zplaven prací jako prase
sedlák ženské pozdraví.
Drahnou chvíli věnuje se
zemědělské činnosti,
když tu k němu vítr nese
zvuky lidské bytosti.
Překvapen tou situací,
práci ihned přeruší,
sluchem veden na rozcestí,
co uzří však netuší.
Pod kaštanem rozložitým
dlí přespolňačka v letech,
obsah útrob s křikem zvrací,
ve svátečních šatech.
Odpustek jí v krku uvíz,
ze mše sotva došla sem,
tělo páně nezapila,
měla zkrátka blbej den !!!
4 ) BOŽÍ MUKA
Polní cestou potácí se
člen zednického cechu,
vykropil si hlavu vínem,
že nezbylo nic v měchu.
Rychtář mu však zadal úkol
a ten on hodlal splniti,
v polích malou stavbu najít
a mistrně ji spraviti.
On sakrální tu stavbu shledá
na nevelkém návrší,
chráněna je třemi stromy,
že na modlu neprší.
Ta boží muka tady stojí,
určitě už drahně let,
zub času že hlodal do nich,
zřejmé je hned na pohled.
,,Trhlina tu zeje velká,
no, jak mám tohle spraviti,
na lehko já z krčmy šel jsem,
pro vercajk se musím
vrátiti!"
Po pešunku když se vrací,
hrozný puch jej zarazí,
pod stromy pak podívá se,
po těle ho
zamrazí!
Chcíplá kočka v trávě leží
a smrdí jak starý čert,
zedník si jí zrakem měří
a
napadne jej nemístný žert!
Jelikož má míru v oku,
uchopil tu zdechlinu,
nápadem svým byl tak nadšen,
že vyplnil s ní puklinu !!!
5 ) ČERTŮV MLÝN
Nedaleko odsud býval
rybník zvaný Kopyto,
nyní jsou tu mokřady
a vyschlé říční koryto.
Vyprávějí se o tom místě
věci vskutku děsivé,
mlýn tam totiž kdysi stával
a v něm prý vládli běsové.
Ten kdo vstoupil do mlýnice
byl puchem těžkým ochromen,
spočívajíc v paralýze
těžké zkoušce vystaven.
V tu chvíli se mlýnské kolo
pohybovat počalo,
v mechanizmu zaprášeném
skřípalo a vrzalo !
Nebožák pak náhle uzří,
že někdo slézá po schodech,
v tranzu ho tak pozoruje
a srdce má až v kalhotech.
Seznává, že sem neměl chodit
a že čert to shora slézá,
konfrontaci že nevyhne se
a východisko nenalézá.
Na čerta je hrůzný pohled,
jeho vzhled je zanedbán,
plstnatá srst mu plesniví
a je léta nečesán !
Lomozem tím probudil se,
na sýpkách rád chrápává,
teď ho kdosi vyrušil
a tak sprostě
nadává.
Oplzlým tím slovníkem svým
návštěvníka uráží,
když napadne jej zčistajasna,
čím jeho život vyváží.
Čert si totiž všiml dýmky,
jež měl chudák v koutku úst,
tak nabídl smír za tabák,
vždyť držel léta
přísný půst.
Host nezvaný předal váček
prašivému smrdutci,
bere nohy na ramena
a peláší k vesnici.
Od těch dob pak do mlýna už
nikdy nikdo nevkročil,
tak ten smraďoch chlupatá
cigárko už nestočil !!!
6 ) LAMENTUJÍCÍ SELKA
Koukni, prase na svý boty,
odkud táhneš, dobytku,
cimra je teď plná bláta,
kdo žít má v tomhle příbytku.
Děvečka tu vytírala,
celej den tu smejčila,
čisto tady dosud bylo,
ruce na tom nechala.
Celej den se v polích couráš
a pak přijdeš ožralej,
všechna práce tady stojí,
tak ji nejdřív dodělej !
Teď táhni chrápat do stodoly
a až tě ráno probudím,
vyženu tě šmahem makat,
náramně si ulevím !
7 ) NA BLATECH
Na blata když hodláš jíti,
měj vždy ve své paměti,
nebezpečí zlé tam číhá
a vše hodlá stráviti.
Zem se vlní pod nohama,
bahno bublá smradlavě,
vyplatí se terén zkoumat
pátravě a pečlivě.
Když přec vstoupíš v místo řídké,
pak shledáš ve svém konání,
žes podcenil obezřetnost
v unáhleném chování.
Bořiti se počneš náhle
a už není úniku,
bahno saje, páchne, mlaská,
ty propadáš v
paniku.
Stmívati se začne záhy,
světlušky už tancují,
lidé běžně v tuto chvíli
s životem bilancují.
A když ti už rašelina
tvoje bedra zalévá,
smrtka si už do termosky
čaj na cestu nalévá !!!
8 ) ŠIBENIČNÍ VRCH
Při plném svitu měsíce,
stín se kradmo komíhá,
to břihrbená babice
do přítmí v mžiku zabíhá.
Chvíli baba oddechuje,
za seník se schovala,
nabrat síly potřebuje,
aby cestu zdolala.
Navíc, kam má namířeno,
nesmí nikdo věděti,
až na vršek šibeniční
své kroky bude vážiti.
Mistr kat tam zhasl svíci
jedné duši zbloudilé,
půl dne tam už chudák visí
na šibenici dřevěné.
Baba spěchá k tomu vršku,
s malou nůší na zádech,
dobíhá tam celá říčná,
sotva už popadá dech.
Propadlištěm šibenice,
už se souká k umrlci,
tz nůše kynžál vyndavá
a natahuje pravici.
Každý člověk bohabojný
by odvrátil zrak,
když poprvé řízla nožem
měsíc zakryl mrak.
Po chvíli, když měsíc vyšel,
nechutnost se zjevila,
z nebohého visatce už
půl nůše ořezala.
Ve tmě záhy rychle mizí,
ví, jak s lupem naloží,
v příbytku pak opatrně
obsah nůše vyloží.
Umrlčí ty komponenty
pokoutně pak prodává,
za magické amulety
nestoudně je vydává !!!
9 ) SEDLÁKŮV ZLÝ SEN
Krupobití
a
vítr silný
a
bouře velká
a
mamdelinka bramborová
Mšice
a
kravka pojde
a
sucho velké
a
děvečka ochuraví
a
úroda nevelká
a
pluh se poláme
a
velké deště přijdou
a
oheň stodolu zachvátí !!!
10 ) THRASHING BLACK
Lidské údy rozvibruje
i kdyby už mozek změk,
ani mrtvé nevynechá
T H R A S H I N G B LA C K !!!
Všichni v kruhu moshují,
ostatní ať mají vztek,
thrashers tu teď vzívají
T H R A S H I N G B L A C K !!!
Headbangers už jsou v ráži,
svorně mlátí palicí,
div jim vazy nezpřeráží
T H R A S H I N G B LA C K !!!
11 ) UHRANUTÍ
Proslýchá se, že ta baba
co bydlí stranou pod lesem,
uhranula pocestného
jen pohledu úkosem.
Mládenec prý na druhý den v nesnázích se ocitá,
horečka jej zachvátila, bolebřich ji provází,
žaludeční šťávy zvrací, stolice mu odtéká,
útočiště v stínu stromů vysílený nachází.
Povídá se také, že pak
musel babu odprosit,
polepšení přislíbiti
a před chalupou pokosit!
A to všechno jenom proto,
že když šel tehdy okolo
jaksepatří nepozdravil,
jak se tenkrát nosilo !
12 ) PRELUDE
13 ) BLACK METAL FOREVER !
Jen tehdy mysli pohnutí mám,
když blasfémické tóny zní
a skřek je hrůzný provází!
BLACK METAL FOREVER !!!
Kakofónie tónů těch,
ta až hrůzu
nahání
a husí kůži na zádech !
BLACK METAL FOREVER !!!
14 ) OSTATKY
Když sedlák vyhnal v úhor brav,
žatvě chtíc se věnovati,
tak jak káže dobrý mrav,
není čas tu lélkovati.
Slamák vetchý nasadil si,
ten ochrání jej před sluncem,
ze hřbetu pak sejmul kosu,
brousek smočil flusancem.
V tom spatřil v píci zelené
podezřelý předmět dlít,
tu pojala jej úzkost prudká,
neb zapomněl se pomodlit.
Cosi mu nyní našeptává,
aby ohnul záda široká,
zdvihl předmět nalezený,
ten hlas mu v uších huláká :
SEBER TO!
Nález jej však nepotěšil,
navíc celý zkoprněl,
co zraku jeho naskýtá se
nikdy před tím neviděl.
Kosti lidské válejí se
všude kolem v dohledu,
jak červi a ptáci hodovali,
nabízí se
pohledu.
Sedlák nyní nabyl dojmu,
že už tady viděl dost,
náhle zjistí v rozčilení,
že
v rukou třímá klíční kost!
Pohnut touto událostí,
kosení ať vezme ďas,
chce vzít nohy na ramena,
zas mu v uších zní ten hlas :
ZAHRAB TO!
Boří prsty v hlínu tvrdou,
pohřbívajíc fragmenty,
rozhlíží se kolem sebe,
jsou to hrůzné momenty !!!
15 ) VALPURŽINA NOC
Valpuržina noc je svátkem čarodějnic všech !
Slétají se na košťatech na jedno místo pusté,
počínají si neposedně, jako pytel blech !
Na trůnu tam kozel dřepí,
stáda ropuch kvákají,
lektvar, ten už v kotli vaří,
novicky se svlékají !
Mistrem ďábla nazývají,
smilně s ním pak obcují,
poté v rauši obscéním
kolem něho tancují !
Ref.: Z durmanu a blínu mastí
ohambí si potřely,
atropinem omámeny
hned na sabat spěchaly !!!
K tanci hraje bizár musik,
na dudy z mrtvých koček
i na flétny kostěné
a bubny z lidských lebek !
Některé se uchylují
k praktikám rouhačským,
k plivání na hostie
a dalším věcem nehezkým!
Ref.: Z durmanu a blínu mastí
ohambí si potřely,
atropinem omámeny
hned na sabat spěchaly !!!